Žaloba na ČT - anketa

[Vis-Imp <vis-imp@konference.braillnet.cz>]

Zdvořilá žádost podaná SONSem České televizi, aby překládala do češtiny v 
hlavním zpravodajství slovem to, co v cizím jazyce slovem obdrží, která 
přerostla ve spor a posléze v žalobu pro diskriminaci, dospěla do stádia, v 
němž jsme se rozhodli znovu na Vás obrátit. Vyzýváme zrakově postiženou 
veřejnost, členy i nečleny SONS, k vyjádření názoru. Má žalobce, prezident SONS 
Mgr. Václav Polášek kompromis nabízený Českou televizí přijmout, nebo má 
pokračovat v soudním sporu, v němž můžeme zvítězit nebo konzervovat současný 
stav. Čtěte, prosím, dál.

Vážená zrakově postižená veřejnosti, členové i nečlenové SONS,

v září 2012 se prezident SONS obrátil se zdvořilou žádostí na generálního 
ředitele České televize, aby zvážil možnost překládat slovem do úředního 
národního jazyka cizojazyčné zpravodajské vstupy tak, jak tomu bylo přibližně 
do roku 2011 a jak to činí všechny světové televizní stanice. Dostalo se nám 
odpovědi vedoucího zpravodajství, ve které jsme byli blahosklonně a otcovsky 
poučeni o nutnosti vzdělávat národ a o snažení ČT uspokojovat potřeby jejích 
vážených nevidomých diváků. V praxi se však nic nezměnilo a my jsme si položili 
otázku podobnou té dnešní (viz níže), zda nevidomým lidem opravdu vadí, když 
slyší malajštinu, turečtinu, angličtinu, korejštinu atd., atd. a nedovědí se 
třeba to, proč si prezident Turecka myslí, že jsou všichni Kurdové teroristi, 
nebo zda má větší tlačítko Kim či Donald Trump. V únoru a v březnu 2013 proto 
SONS ve své síti oblastních odboček provedla anketu s otázkou "Vadí mi, když se 
v televizním zpravodajství cizojazyčné vstupy nepřekládají do češtiny?". Z 508 
respondentů pouze čtyřem praxe ČT nevadila. V květnu 2013 jsme tuto skutečnost 
generálnímu řediteli ČT sdělili, včetně další podpůrné argumentace (v jednom ze 
sledovaných týdnů se ve zpravodajství ČT mluvilo čtrnácti jazyky). Jelikož se 
nám už žádné odpovědi nedostalo, obrátili jsme se na dozorující orgány: na Radu 
pro rozhlasové a televizní vysílání a na Radu pro Českou televizi (pozor, jedná 
se o dvě různé instituce s velerozdílnými pravomocemi). U Rady pro rozhlasové a 
televizní vysílání jsme byli vyslyšeni, nicméně zároveň poučeni, že tato Rada 
nemá České televizi co přikazovat. Rada pro Českou televizi má sice ČT co 
přikazovat, ale soudí, že není třeba cokoli měnit. A my pokračujeme u 
ochránkyně práv, jejíž pracovnice přesně pochopily, oč nám jde, že nechceme z 
televize dělat rádio a že nám jsou odpírány informace v důsledku jinde ve světě 
nevídané praxe. ČT zřejmě ochránkyni práv vyhodnotila jako partnera či 
protivníka pozoru nehodného a veškerá jednání zamrzla. To už se psal rok 2016 a 
IX. celostátní shromáždění SONS přijalo k počínání ČT poměrně ostře laděné 
prohlášení, které sdělovací prostředky ignorovaly díky existenci daleko 
zajímavějších skandálů a kauz. I poradili jsme se s právním útvarem ochránkyně 
práv a rozhodli, že nezbude než Českou televizi žalovat pro diskriminaci. Háček 
byl však v tom, že takovou antidiskriminační žalobu smí podat pouze fyzická 
osoba. Musel se tedy najít někdo z nás, kdo ponese kůži na trh. Žalobu nakonec 
podal Mgr. Václav Polášek, volený statutární představitel SONS za jednomyslné 
podpory Republikové rady a dalších osob – členů i nečlenů SONS.

První soudní jednání proběhlo dne 4. prosince loňského roku za účasti asi 25 
osob z našich řad, které svou přítomností a příkladným korektním chováním 
soudci sdělili, že stojí pevně na straně žalobce. Soudce vyslechl argumenty 
obou stran a doporučil, aby spor žalobce a žalovaná vyřešili formou 
mimosoudního ujednání v podobě přiměřeného kompromisu; soudce očekává, že obě 
strany ze svých výchozích stanovisek poněkud ustoupí a dojdou k vzájemné 
dohodě. Pokud se tak ve stanovené lhůtě nestane, rozhodne soud.

Dne 8. ledna 2019 jsme se v souladu s pokynem soudce sešli v České televizi na 
prvním jednání. ČT opět vyzdvihla zvukový popis použitý ve zpravodajství 
jakožto nástroj k řešení celého problému. Postoj žalobce v této věci je 
následující: „ČT si již mnohokrát vyslechla naši zásadní tezi a to, že nechceme 
audio popis tam, kam nepatří, tedy do zpravodajských relací, a toho se držíme. 
Ale televize zase trvá na „vzdělávání národa aj.“ a neustále se snaží situaci 
řešit „vylepšováním“ audio popisu. Je to, jako když si pořídíte krásnou košili 
a z nějakého důvodu si na zádech vystřihnete velkou díru; a až přijdete na to, 
že to není úplně ono či Vás na to někdo upozorní, začnete vymýšlet, jak díru 
zalátat (jestli je lepší taková nit či jiná technologicky vylepšená, či pokrytá 
platinou nebo zlatem) – prostě bylo by nejlepší díru nedělat a bylo by po 
problému… Tudy ČT jít nechce a tlačí nás pořád do svého „úžasného“ formátu 
zpráv.“

Jednání vyústilo v příslib právní zástupkyně ČT, že připraví návrh řešení; 
tento návrh jsme právě obdrželi.

A tady nastává chvíle, kdy i Vy všichni můžete přispět k rozhodnutí, zda 
žalobce návrh České televize přijme či odmítne nebo připraví protinávrh. 
Nezapomínejme, že tu nejde jen o kauzu občana Václava Poláška, který se domáhá 
svého práva, ale o věc nás všech, které žalobce v soudním sporu zastupuje.

Abyste si mohli učinit náležitý obrázek, je načase citovat zmíněný návrh ČT:

1. Využití technické platformy audiopopisů: Vzali jsme v úvahu, že osobám se 
zrakovým postižením vyhovují audiopopisy u seriálů apod. pořadů, avšak u pořadu 
Události apod. jim jejich obsah nevyhovuje. Navrhujeme, že využijeme AD jako 
technickou platformu, ale obsahově budou vybaveny tak, aby byly kvalitnější a 
vyhovovaly informačně lépe osobám se zrakovým postižením. Odstranili bychom 
rušivé vlivy. Pro audiopopisy by byl vyčleněn redaktor resp. editor, který by 
na informační hodnotu „nových“ audiopopisů dohlížel. Uvažovali bychom i o 
střídání mužských a ženských hlasů v rámci jednoho audiopopisů k odlišení přímé 
řeči.

2. Podcasting: Jde o zvukovou formu k pořadu Události, přístupnou na webu České 
televize za 1 hodinu po odvysílání tohoto pořadu.

3. Zprávy pro zrakově postižené: Podobně jako vysíláme po dohodě se zástupci 
osob se sluchovým postižením výhradně pro jejich způsob vnímání určené zprávy, 
mohli bychom vyrábět samostatné zprávy pro osoby se zrakovým postižením 
výhradně pro jejich způsob vnímání.

4. Zprávy ve 23 s přemluvením cizojazyčné promluvy do češtiny: V úvahu by mohla 
přicházet varianta, že k pořadu „Zprávy ve 23“, který je zařazen do vysílání s 
časovým odstupem od Událostí, bychom zajistili přemluvení případné cizojazyčné 
promluvy do češtiny.

Pro naše rozhodování považujeme za stěžejní body 2. a 4., ve kterých ČT nabízí 
"podcasting" Událostí dostupný do jedné hodiny na internetových stránkách a 
zprávy ve 23:00 plně osazené do češtiny přemluvenými verzemi cizojazyčných 
zpravodajských vstupů; doporučuji, abyste v odpovědích na otázku, kterou 
vzápětí položím, brali na zřetel hlavně tuto okolnost.

Otázka pro Vás, členy i nečleny SONS zní: „má žalobce návrh České televize 
přijmout?“, Odpovídejte, prosím, „ano“ nebo „ne“; teprve poté přidejte vlastní 
komentář, pokud to považujete za nutné.

Kam a dokdy psát? Použijte, prosím, odkaz www.sons.cz/zalobanact-dotaznik nebo 
pište na adresu volejnik@sons.cz

Termín ukončení ankety: pátek 8. února 2019, 23:59.

Jménem žalobce i jménem Republikové rady SONS děkuji všem, kdo se nad věcí 
zamyslí a sdělí svůj názor.

R. Volejník