Tvary a vůně perníku

[Vis-Imp <vis-imp@konference.braillnet.cz>]

Milí přátelé,
Středočeské muzeum Roztoky u Prahy pořádá
od 10. října 2006 do 28. ledna 2007 výstavu
"Tvary a vůně perníku". Jde o výstavu perníkářských forem, ve které
bude možné seznámit se s více než třiceti exponáty. Některé z nich
představují autentické staré formy, většinu exponátů tvoří repliky
původních forem, zhotovené řezbářem Jiřím Rückerem.
Pro vybrané soboty bude zajištěn doprovodný komentovaný program, při
kterém se bude předvádět postup vyřezávání perníkářské formy a každý
návštěvník si bude moci sám vytvarovat z formy perník a na místě jej
za asistence pracovníků muzea upéct.
Výstava pamatuje na návštěvníky s těžší zrakovou vadou i s nevidomými
svým uspořádáním, možností seznámit se s mnoha exponáty
hmatem i s informacemi ve vhodné podobě pro tuto skupinu zájemců.
V připojené příloze najdete další podrobnosti.

Do Roztok u Prahy se dostanete ze stanice metra Trasy A Dejvická autobusem
číslo 340 nebo 350.

informaci podává: Viktor Dudr


       Tvary a vùnì perníku
       
       Pod tímto názvem pøipravilo Støedoèeské muzeum v Roztokách u Prahy 
výstavu perníkáøských forem, která potrvá od 10. øíjna 2006 do 28. ledna 2007. 
Èást výstavy je uspoøádána jako dotyková, ve které bude mo?né seznámit se 
s více ne? tøiceti exponáty. Nìkteré z nich pøedstavují autentické staré formy, 
vìt?inu exponátù tvoøí repliky pùvodních forem, zhotovené øezbáøem Jiøím 
Rückerem. K výstavì je zaji?tìn o pìti podzimních a zimních sobotách (21. 
øíjna, 11. a 25. listopadu, 2. a 16. prosince) doprovodný komentovaný program, 
pøi kterém se bude pøedvádìt postup vyøezávání perníkáøské formy a ka?dý 
náv?tìvník si bude moci sám vytvarovat z formy perník a na místì jej 
za asistence pracovníkù muzea upéct.
       Perníky tvarované pøed vlastním peèením v døevìných formách patøily 
je?tì v polovinì 19. století k ?ádanému zbo?í na poutích a jarmarcích, kam je 
perníkáøi dodávali ve znaèném mno?ství a v rùznorodé námìtové skladbì. Koncem 
19. století sice výroba tohoto nároènì tvarovaného peèiva zanikla, nebo? byla 
nahrazena masovou výrobou perníkù vykrajovaných v obrysové linii a zdobených 
barvotiskovými obrázky nebo polevami, av?ak v muzejních sbírkách zùstaly 
zachovány zejména formy jako doklad tohoto dnes ji? zapomenutého sladkého 
øemesla.
       Peèivo pøipravované z mouky a medu za pou?ití rùzných pøísad se 
zhotovovalo ji? od starovìku. První zmínky o existenci perníkového zbo?í na 
na?em území pocházejí ze 14. století, rozkvìt perníkáøství jako øemesla je pak 
spojován se 16. stoletím. Vdìèným inspiraèním zdrojem bylo umìní nìmeckých 
perníkáøù s proslulým centrem výroby v Norimberku. V 1. polovinì 17. století 
do?lo v souvislosti s vleklými váleènými událostmi k úpadku perníkáøského 
øemesla, o?ivení nastalo a? po odeznìní následkù tøicetileté války. 
       Perník byl pùvodnì luxusním zbo?ím, urèeným pro vy??í kruhy. Pou?ití 
drahých surovin ? zejména dová?eného koøení ? z nìj èinily pochoutku dostupnou 
pouze majetným vrstvám. Tomu také odpovídají motivy na nejstar?ích dochovaných 
formách u nás, které pocházejí ze 17. století. Nejèastìji se objevují motivy 
?lechticù na koni, kavalírù a dam v dobovém obleèení, lovecké a galantní 
výjevy. Perník byl poøizován zpravidla jako dárek nebo upomínka významné 
rodinné èi spoleèenské události a nepochybnì plnil i roli reprezentativní. 
       Na sklonku 18. století se postupnì perníkáøské výrobky roz?íøily i do 
lidového prostøedí, staly se cenovì dostupnìj?ími a námìtová skladba se 
pøizpùsobila lidovému vkusu. Formy pro perníkáøe sice i nadále zhotovovali 
specializovaní øemeslníci ? øezbáøi, ale øezba se na rozdíl od pøedchozího 
období ponìkud zjednodu?ila a stala se rustikálnìj?í. Do perníkáøské motiviky 
pronikaly v hojnìj?í míøe symboly prosperity, plodnosti, lásky, vìrného 
milování a postavy v lidových krojích. Velmi oblíbeným námìtem se stal husar na 
koni v nespoèetných variantách, který byl jednak pøipomenutím obávaného 
odvedení na vojnu, je? ve své dobì znamenalo odlouèení i na nìkolik let, jednak 
slou?il spolu s figurkami koníkù, psù, pistolí, ?avlí a dal?ích ryze mu?ských 
atributù jako hraèka pro chlapce. Pro dìvèátka byly naopak urèeny dámy, selky, 
kolébky, miminka a ko?íèky. Zvlá?tní skupinu perníkáøských výrobkù urèených pro 
dìti tvoøily tzv. drùbeøky. Byly to men?í hraèky, které po slepení jednotlivých 
upeèených èástí získaly trojrozmìrnou podobu. Nejèastìji se prodávaly plastické 
domeèky, kolébky, vozíèky, pantoflíèky a ko?íèky zhotovené sice peèením, ale 
urèené výhradnì ke hraní, nikoliv ke konzumaci.
       Ve výètu námìtù by nemìly chybìt také ?ertovné, ?kádlivé, zjevnì 
erotické ba dokonce posmì?né motivy. Tak ?a?ek (tajtrlík) pøedstavoval 
nevázanost a nezdr?enlivost, právì tak jako mu? sedící na kozlu. ?a?ek ve 
vìneèku, jinak symbolu èistoty a panenství, znamenal jeho poru?ení. Obdobný 
náboj mìl motiv ?a?ka s miminkem v náruèí, který zøetelnì naznaèoval následky 
neposvìceného svazku. Vzhledem k relativnì vysokému poètu dochovaných forem 
s tìmito motivy je patrné, ?e na?i pøedkové se pomocí perníku v?elijak 
èastovali nebo si pøedávali dosti zemitá sdìlení.
       Naopak u pøíle?itosti církevních svátkù èi význaèných poutí se na trzích 
objevovaly perníky s nábo?enskými námìty, jako vyobrazení milostných poutních 
soch a obrazù (napø. Panna Marie Svatohorská, Staroboleslavská a dal?í), 
Ukøi?ování, Beránek Bo?í, Betlém, sv. Mikulá?, sv. Jan Nepomucký apod.
       V první polovinì 19. století se do perníkáøského tvarosloví dostávala i 
dobová témata ?íøená pou?ovými a kramáøskými tisky, rùzné ?ánrové motivy a 
senzaèní novinky (napø. motiv vlaku pøi zavádìní dráhy kolem poloviny 19. 
století).
       Tento historický exkurs se nejlépe ozøejmí osobní náv?tìvou, pøípadnì 
pøi vlastnoruèním vyzkou?ení tvarování tìsta z formy. Nezbývá ne? v?echny 
srdeènì pozvat na voòavou výstavu do Støedoèeského muzea v Roztokách u Prahy. 
       
       PhDr. Ivana Kubeèková, etnografka a autorka výstavy
       kontakt: tel. 233 029 025, e-mail kubeckova@muzeum-roztoky.cz