Rekapitulace a vyjádření SONS k současné situaci ohledně plánované "Sociální reformy 2011"

[Vis-Imp <vis-imp@konference.braillnet.cz>]

Vážení přátelé,
považuji za důležité alespoň krátce se vyjádřit k současné situaci v
souvislosti se „Sociální reformou 2011“ navrženou Ministerstvem práce
a sociálních věcí.

Vzhledem k tomu, že se uzavřela určitá etapa schvalovacího procesu –
MPSV postoupilo Reformu legislativní radě vlády -, je vhodná chvíle
zhodnotit dosavadní vývoj událostí. 

Republiková rada SONS na svém zasedání konaném v pátek 4. března
uložila prezidentovi a příslušným orgánům zpracovat a v řádném termínu
podat připomínky k výše uvedené „reformě“, dále pak připravit
prohlášení SONS k nastálé situaci a v případě, že připomínky SONS
nebudou v dostatečné míře akceptovány a  mohlo by tedy dojít k
ohrožení životních jistot lidí s těžkým zrakovým postižením, je
prezident pověřen zorganizováním podpisové akce formou petice.
Po vypořádání připomínek, které proběhlo ve čtvrtek 7. dubna,
avízovalo MPSV, že je připraveno mnohé, dosud neakceptované zohlednit.
Ovšem z „vypořádací tabulky“, kterou jsme obdrželi, vůbec nic
podobného jasně nevyplynulo. Určité připomínky jsou formálně
akceptovány, avšak vyjádření ministerstva je velmi obecné a málo
konkrétní. Poté, co jsme obdrželi také paragrafové znění návrhu
„reformy“ se zapracovanými připomínkami, nemůžeme být s jejím zněním
spokojeni. Problémy, které nebyly řádně zohledněny, lze shrnout do
čtyř bodů:

* způsob posuzování pro přiznání příspěvku na péči,
* garantování slev na dopravu pro držitele průkazů   ZTP a ZTP-P,
* příspěvek na zakoupení automobilu pro rodiče nevidomých dětí,
* příspěvek na krmivo a nezbytnou veterinární péči pro majitele vodicích psů.

Posuzování 10 základních životních potřeb se nám jeví z hlediska osob
s těžkým zrakovým postižením příliš obecné a velmi málo konkrétní. Je
to však jedna z oblastí, v nichž MPSV nechce ustoupit ani o krok.
Přestože první náměstek ministra práce při vypořádání připomínek
přislíbil zachování výhod vyplývajících z držení průkazu ZTP a ZTP-P,
v upraveném znění „reformy“ je pouze uvedena možnost slev na vstupném
na kulturní a jiné podniky, slevy jízdného nejsou vůbec zmíněny. Naše 
zásadní připomínka požadovala zachování zákonné právní úpravy slev ve
veřejné dopravě prostřednictvím průkazů ZTP a ZTP/P (doposud tento
nárok stanoví v § 86 zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, v platném znění, a vyhláška  č.  182/1991 Sb., kterou
se provádí zákon o sociálním zabezpečení, v platném znění).
Přestože MPSV nakonec průkazy zachovalo, slevy v dopravě však již
nejsou v návrhu tohoto zákona zakotveny. Nadále mají být garantovány
pouze v rámci cenových výměrů, které náleží do působnosti Ministerstva financí.
Cenový výměr není projednáván v legislativním ani v nelegislativním
procesu a je plně v kompetenci ministra financí. S  takovýmto řešením
nemůžeme v žádném případě souhlasit, neboť do budoucna nezakládá 
žádnou právní jistotu oprávněných osob na poskytování slev v
dopravě. Jsme si vědomi toho, že náklady na cestovné – navíc při
hrazení průvodce – by velký počet nevidomých prakticky upoutaly do
místa bydliště a tím výrazně omezily jejich možnosti společenských
kontaktů. Ubezpečuji Vás všechny, že učiníme maximum pro udržení
současného stavu včetně zachování slev jízdného.

Možnost žádat o příspěvek na pořízení osobního automobilu je dána
pouze žadatelům s tělesným nebo vážným mentálním postižením. Napříště
by neměli mít možnost o příspěvek požádat rodiče nevidomých dětí.

Jsme přesvědčeni, že s ohledem na finanční zátěž pro státní rozpočet
je zcela zanedbatelný objem prostředků, který je čerpán na příspěvky
pro majitele vodicích psů (krmivo a nezbytná veterinární péče).
Přesto MPSV nejeví zájem tuto položku do „reformy“ zahrnout.
Doporučuje vyřešit problém čerpáním prostředků z příspěvku na
mobilitu. Ten však je navržen ve výši 400 Kč na měsíc, což není zrovna
mnoho a přihlédneme-li ke skutečnosti, že by mohly být zrušeny slevy
v osobní dopravě, pak je to kompenzace téměř směšná. 

Abychom neviděli toliko negativa, „Sociální reforma 2011“ obsahuje
také určité klady. Předně: Procesem posouzení zdravotního stavu by měl
každý zdravotně postižený projít pouze jednou a trvale by jej měl mít
zaznamenán v tzv. sociální kartě. Při jakékoli další žádosti by se
vycházelo z tohoto záznamu.
Příznivý je také výčet kompenzačních pomůcek, na které lze obdržet
příspěvek. Všechny pro nás důležité pomůcky byly zachovány, snad s
výjimkou magnetofonu či jiného přehrávače. Ještě snad stojí za zmínku,
že výše spoluúčasti žadatele o pomůcku byla snížena z původně
navržených 20 % na 10 % pořizovací ceny, nejméně však 1000 Kč.

Měl jsem dobrý úmysl končit pozitivně, leč z výše uvedeného vyplývá,
že negativa přece jen převažují. Proto buďme, přátelé, ve střehu,
připraveni připojit svůj hlas a podpis k případné petici za práva a
životní jistoty lidí s těžkým zrakovým postižením. Všem nám jde přece
především o to, abychom se stali integrální součástí společnosti.
Obávám se, že MPSV snahou uplatnit navrženou sociální reformu směřuje
k opačnému pólu, úplné společenské izolaci především nevidomých lidí.
Tomu musíme stůj co stůj zabránit.

Josef Stiborský
Prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR
http://www.sons.cz