Informace o krocích SONS ČR hájících zájmy ZP v rámci probíhající sociální reformy

[Vis-Imp <vis-imp@konference.braillnet.cz>]

Vážení přátelé,
dne 16. listopadu proběhlo na Ministerstvu práce a sociálních věcí vypořádání
připomínek k prováděcím vyhláškám právních předpisů, které byly
přijaty v rámci tzv. sociální reformy.
Dovolte nám, abychom krátce přiblížili průběh a zatímní výsledky
tohoto procesu.

Naše organizace sama uplatnila tři zásadní připomínky, zároveň se
výrazně angažovala v podpoře čtvrté připomínky, kterou formálně podal
Vládní výbor zdravotně postižených občanů.

Obsahem středečního jednání na MPSV byly připomínky k následujícím
prováděcím předpisům:

1. vyhláška k zákonu o pomoci v hmotné nouzi,
2. novelizace vyhlášky 505/2006 k zákonu o sociálních službách,
3. vyhláška týkající se nově zaváděných karet sociálních systémů a
4. vyhláška k zákonu o dávkách osobám se zdravotním postižením (zákon
   již byl publikován ve Sbírce pod číslem 329/2011).

Ad 1.
K této vyhlášce SONS neuplatnila žádnou připomínku, vyhláška řeší
navýšení limitů na živobytí pro osoby s dietním stravováním a úpravu
průkazů zaměstnanců Úřadu práce provádějících sociální šetření v této
oblasti.

Ad 2.
K novelizaci vyhlášky 505/2006 Sb., která provádí zákon o sociálních
službách, proběhla poměrně bouřlivá diskuse. SONS zde neuplatnila
žádnou zásadní připomínku, nicméně jsme na jednání zdůraznili naše
již, předtím v rámci legislativního procesu předpisů sociální reformy
několikrát vyjádřená stanoviska:
a) Ocenili jsme, že i do novelizace vyhlášky byl zakotven princip
posuzování schopnosti zvládání základních životních potřeb, explicitně
takto:
"Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se
posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je
rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních
schopností a znalostí dostatečný k pravidelnému zvládání základní
životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a
zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby."

b) Vyjádřili jsme velkou pochybnost nad proklamovanou větší
objektivitou při posuzování na místo dříve stanovených 36 úkonů nově
zavedených 10 základních životních potřeb pro účely příspěvku na péči.
Navíc stejné posuzování bude užíváno i pro přiznání průkazu osoby se
zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P) a nároku na příspěvek na
mobilitu. Např. základní životní potřeba orientace je v příloze
vyhlášky vymezena následovně:
"za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav,
kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít
přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou,
orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich
reagovat,"
Na naši výtku, že si nejsme jisti, jak se schopnost zvládat tuto
životní potřebu bude posuzovat u různých stupňů zrakového postižení
jsme byli chlácholeni, že posudkový lékař na základě nálezů
praktického a odborného očního lékaře bude velmi dobře schopen např. u
osoby se zbytky zraku určit, že takováto osoba orientaci nezvládá.
Ostatně prý je k dispozici i řádný opravný prostředek, tedy odvolání,
kde již bude vše posouzeno vícečlenným týmem, tedy posudkovou komisí.
Nezbývá nám tedy než počkat, jaké výsledky posuzování praxe přinese.

Ad 3.
U vyhlášky týkající se karty sociálních systémů proběhla velká
diskuse, kdy výrazné námitky uplatňoval zejména veřejný ochránce
lidských práv (ombudsman), a Úřad pro ochranu osobních údajů. Jejich
připomínky se týkaly údajů uvedených na kartě, zejm. rodného čísla a
na náhradním dokladu vydávaném při ztrátě karty také čísla občanského
průkazu. Podle názoru ombudsmana nemůže vyhláška (tedy podzákonný
předpis) upravovat náležitosti veřejné listiny, mělo to prý být
upraveno zákonem, zástupce ombudsmana dokonce konstatoval, že
nebude-li připomínka akceptována ani po rozporovacím řízení, je
připraven vyhlášku popř. i zmocňovací ustanovení zákona napadnout u
ústavního soudu. MPSV nebylo při jednání schopno jasně říct, proč by
mělo být na průkazu osoby se zdravotním postižením uvedeno rodné
číslo, což zase výrazně vadilo úřadu na ochranu osobních údajů.
SONS však zejména zajímalo, jak bude vypořádána připomínka podaná
Vládním výborem zdravotně postižených občanů, týkající se požadavku,
aby průkaz osoby se zdravotním postižením obsahoval u osob se zrakovým
postižením příslušný piktogram, jak je tomu dosud. Navržená vyhláška
totiž počítá s piktogramem jen pro osoby se sluchovým postižením. K
našemu překvapení tato připomínka byla odmítnuta s tím, že navržená
právní úprava neumožňuje piktogram pro zrakově postižené na průkaz
uvést. Na náš výslovný dotaz, zda po celém provedeném posuzovacím
procesu skutečně není možné stanovit a na průkaz osoby se zdravotním
postižením (zejm. na ZTP/P) jasně uvést, o jaké postižení se jedná,
pracovníci MPSV jednoznačně odpověděli, že to možné není. Zástupce
Vládního výboru na této zásadní připonínce i nadále setrval, dle
dalších informací proběhne v této věci následné jednání.

Ad 4.
Posledním bodem programu bylo vypořádání připomínek k vyhlášce k
zákonu o dávkách osob se zdravotním postižením. Tato vyhláška obsahuje
kromě jiného přílohu s katalogem zvláštních pomůcek, na něž bude
poskytován příspěvek. Zde SONS uplatnila 3 připomínky:
a) Požadovali jsme zařazení nové položky "hlasové popisovače pro
nevidomé a hluchoslepé", položky, která by zahrnula dnes známé pomůcky
typu Penfriend a Sherlock. Na tyto pomůcky je i dnes poskytován
příspěvek, bývají však zařazovány do kategorie "měřící přístroje pro
domácnost", kam při pohledu na skutečnou funkci těchto pomůcek určitě
nespadají a do jiných navržených položek by zařadit nešly.

b) Dále jsme mezi položky, na něž by bylo možné získat příspěvek
navrhovali:
"úprava vybavení bytu (např. úprava kuchyňské linky, změna způsobu
vytápění bytu, výměna plynového sporáku za elektrický apod.)"
K tomuto návrhu nás vedl fakt, že podle současné úpravy měli úplně a
prakticky nevidomí nárok na příspěvek na úpravu bytu, ovšem podle
navržené úpravy se pro nás stává tento příspěvek nedostupný.

c) Naše třetí připomínka se týkala dostupnosti příspěvku na digitální
i kamerové zvětšovací lupy i prakticky nevidomým. Tyto lupy dokáží
díky možnosti až šedesátinásobného zvětšení zpřístupnit informace i
takto postiženým osobám, ovšem navržená úprava dává možnost získání
příspěvku na lupy osobám s těžce slabým zrakem a dále s lehčím
postižením, nikoliv s horší zrakovou ostrostí než 3/20 (0,05).

Jaké bylo naše překvapení, když v okamžiku, kdy došlo k projednávání
této vyhlášky, pracovníci MPSV na výslovný dotaz,  jak naložili s
našimi připomínkami, prohlásili, že je vůbec nevypořádali, protože je
prý nemají. Přitom, jak se následně ukázalo, byly tyto připomínky
řádně uplatněny doporučeným dopisem ze dne 10.11.2011. Věc je skutečně
jen těžko pochopitelná, nicméně je třeba v zájmu objektivity uznat, že
po vznesení našich námitek již během odpoledne následujícího po
popisovaném jednání došlo v rámci e-mailové komunikace k potvrzení, že
naše připomínky byly vzaty v úvahu a byly vypořádány následujícím
způsobem:
Připomínky pod písmeny a) a c), tedy "hlasové popisovače" a dostupnost
zvětšovacích lup i pro prakticky nevidomé byly akceptovány, připomínka
pod písmenem b), tedy příspěvek osobám se zrakovým postižením na
úpravu bytu, byla odmítnuta.
Dle posledních informací by ještě mělo mezi SONS a MPSV dojít k
jednání, jehož tématem by měla být jednak odmítnutá připomínka SONS a
zejm. piktogram nevidomých na průkazu ZTP/P, uvidíme, jak jednání
dopadnou. O výsledku vás budeme informovat.


Za SONS ČR zprávu podává Luboš Zajíc
Právní oddělení
zajic@sons.cz
Tel.: 221 462 432