Vážení čtenáři na konferenci VEVE, 14. prosince
loňského roku tady vznesl váš technický guru pan Josef Louda dotaz "A jak to
dopadlo s audiokomentářem?". Zrovna v té době bylo tzv. "ticho po pěšině" - hned
to vysvětlím: televizní společnosti se SONS o audiopopisu již pár let střídavě
vyjednávají a nevyjednávají. Když potřebují alibi pro nějaké nekonání (např.
neplnění zákonné povinnosti), vyhledají nás a chtějí, abychom za nevidomé
prohlásili, že to vlastně ani tak moc nevadí a že rádi počkáme, až se uráčí
atd., atd. Naopak když něco chystají a spouštějí, tak nám o tom buď vůbec
neřeknou nebo to řeknou tak pozdě (třeba dvě hodiny před začátkem vysílání
audiopopisovaného pořadu), abychom už nemohli zrakově postiženou veřejnost
informovat; pak mohou televize slavnostně prohlásit: "všechno funguje nádherně,
slepí lidé neprotestují.". Z této taktiky mohou mít zisk u veřejnosti
(podívejte, co my pro ty nevidomé děláme); a co naši lidé? Ti mezitím zápasí s
přepínáním televizí a jen některým se podaří komentář víceméně náhodou nastavit.
Kdyby nám televizní společnosti řekly včas, kdy a jak se bude audiopopis
vysílat, mohli by naši technici napsat do konferencí i do časopisů, jak se
jednotlivé typy televizních přijímačů nastavují, jak vůbec lze audiopopis
přijímat a u kterých přijímačů a poskytovatelů kabelových služeb to zatím
nefunguje.
V zájmu vyjasnění pozic vydala SONS níže citované
stanovisko, které obdržely všechny celostátně působící televizní společnosti i
jejich asociace. Předpokládáme, že se stane východiskem nejen dalších jednání s
televizními společnostmi (první je naplánováno již na příští čtvrtek), ale i pro
diskusi v naší organizaci.
Zdraví R. V.
STANOVISKO Sjednocené organizace nevidomých a
slabozrakých ČR k právě probíhající etapě spouštění vysílání televizních pořadů
se zvukovým popisem pro osoby se zrakovým
postižením
Určeno pro vnitřní potřebu všem zainteresovaným
subjektům
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
(dále SONS) sdružuje kolem deseti tisíc osob se zrakovým postižením, jejich
rodinných příslušníků, přátel a příznivců. Působí na celém území státu a je
zdaleka největším občanským sdružením zastupujícím nejširší zájmy této skupiny
obyvatel.
Od prvopočátku opatřování audiovizuální produkce,
zejm. hraných filmů zvukovým popisem jsme přirozeně patřili k hlavním aktérům v
této oblasti. Dávno předtím, než vešla v účinnost novela zákona o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, jíž byla uzákoněna povinnost zpřístupňovat
určité procento pořadů osobám se zrakovým postižením, se SONS podílela na
vytvoření zvukového popisu řady audiovizuálních děl, díky čemuž získala značné
zkušenosti, jak by měl zvukový popis vypadat, aby sloužil svému účelu, tedy
zprostředkování obrazové složky pořadu slovním komentářem.
Kromě práce na zvukovém popisu filmů
distribuovaných mimo poskytovatele televizního vysílání jsme se účastnili mnoha
jednání, na nichž jsme byli jak Asociací televizních organizací, tak i řídícími
pracovníky jednotlivých televizí ujišťováni, že jejich cílem je poskytnout
osobám se zrakovým postižením reálné zpřístupnění vysílaných pořadů, nikoli jen
jakési formální naplnění litery zákona. Ostatně právě tímto argumentem bylo
ještě v létě a na podzim roku 2012 zástupci ATO odůvodňováno faktické
nenaplňování zákonem ustanovené povinnosti.
SONS se stavěla s pochopením k technickým i věcným
obtížím, jež s sebou vysílání pořadů opatřených zvukovým popisem nese; zejména
jsme přicházeli s konstruktivními řešeními v obou oblastech.
Ještě na přelomu loňského a letošního roku náš
technicky fundovaný odborník s prokázanou praxí tvůrce zvukového popisu hraných
filmů zdvořile žádal příslušné pracovníky veřejnoprávní televize i soukromých
televizních stanic o včasné informace o zamýšlených testovacích vysíláních
pořadů opatřených zvukovým popisem. Včasné informace o tom, kdy se budou pořady
se zvukovým popisem vysílat a jaké jsou technické podmínky jejich příjmu, jsme
měli v úmyslu rozšířit mezi naše nevidomé a slabozraké spoluobčany, abychom
získali dostatečný vzorek názorů na stávající počáteční úroveň této služby;
jedině tak lze zvukový popis náležitě zavádět a postupně zdokonalovat jednak ke
spokojenosti koncesionářů a jednak k možnostem poskytovatelů. Včasných informací
se nám ani v jednom případě nedostalo, což lze dokumentovat na korespondenci
mezi příslušným pracovníkem SONS a televizními společnostmi; nejsme tudíž s to
poskytnout odpovídající zpětnou vazbu, o které píše např. Česká televize na
svých internetových stránkách.
S politováním jsme nuceni konstatovat, že v
současné době dochází přesně k tomu, co jste při partnerských jednáních popírali
– televizní společnosti naplňují zákon „jenom jako“. Ve chvíli, kdy se zvukový
popis živelně rozběhl, jsme pro vás přestali být partnerem; mediálně zajímavější
jsou jednotlivci, kteří vás do tiskových zpráv či přímo do vysílání pochválí.
Proti oprávněné pochvale nelze nic namítat, je však zároveň třeba i nadále
seriózně jednat v zájmu zlepšování, nikoli formalizování zvukového
popisu.
Nabízíme konstruktivní spolupráci, která je nutná
zejména v počáteční fázi zavádění nové služby. Naše možnosti se ubírají dvojím
směrem:
§ zvyšování povědomí o moderních způsobech
sledování televizního vysílání mezi zrakově postiženou veřejností (zpřístupnění
vizuálně nastavovaných funkcí přijímačů, sledování televize na internetu
apod.);
§ spolupráce při obsahové náplni zvukového
popisu.
Zrakově postižená veřejnost se nás na internetových
konferencích i při spolkových setkáních právem dotazuje: „Co, SONSe, děláš pro
to, aby byl zvukový popis opravdu k něčemu dobrý? Vždyť u filmů na DVD se to
docela dařilo.“. Odpovídat neaktivisticky můžeme pouze tehdy, budeme-li i nadále
považováni za vašeho partnera. Zrakově postižení lidé chtějí vědět, jaká bude
úroveň připravovaných zvukových popisů, jak bude zajištěno jejich informování o
časech vysílaných pořadů, podle jakých kritérií se budou pořady opatřované
zvukovým popisem vybírat, kdo poučí tisíce lidí na různé technické úrovni a
vybavenosti, jak si přidanou zvukovou stopu na svých přijímačích nastavit a
spustit … To je pouze hrubý výčet témat ke společné práci, přičemž některá z
nich jsme připraveni zvládnout za vás – přesněji řečeno – za sebe
samé.
Vyzýváme všechny zainteresované subjekty k obnovení
korektní spolupráce. Nedorozumění, ani spory s televizními společnostmi
nevyhledáváme; na druhé straně však nejsme částí veřejnosti, která by se mohla
stát objektem laciné propagace neuspokojivě fungující služby.
Témata jsou nastolena – je jen na nás, jak se jich
chopíme.
V Praze dne 6. února 2013
V úctě
Rudolf Volejník,
viceprezident
|